Jirka byl bezpochyby jedním z největších autoškoláků této země.
Už ve svých 21 letech se stal ředitelem jičínské autoškoly. V té době neexistovala žádná metodika, proto ji sám začal tvořit. Vymyslel a s pomocí kolegů postavil úplně první československý automobilový trenažér, ještě před cvičnou stolicí K1.
Zpočátku jen jako externí pracovník podnikového ředitelství autoškol vyrobil několik desítek instruktážních filmů a diapásů pro přípravu řidičů v autoškolách. Později se stal ústředním metodikem pro trenažérový výcvik. Ve spolupráci s PZO Merkuria, která vyvážela trenažéry AT olomoucké firmy JKZ do zahraničí, vyškolil v používání trenažérů místní učitele autoškol v 55 zemích po celém světě.
Byl součástí legendárního tria výzkumníků a spisovatelů Hoskovec – Pour – Štikar, které řešilo řadu výzkumných projektů a napsalo mnoho publikací pro přípravu žáků autoškol, zejména v oblasti zásad bezpečné jízdy, dopravní psychologie a teorie jízdy.
Jirka zastupoval Československo a později Českou republiku v několika mezinárodních organizacích, zejména v OSŽD, Evropské federaci autoškol EFA nebo IVV. Přednášel na mezinárodních konferencích Safex, EFA, CIECA a dalších. Byl členem řešitelského konsorcia v nejméně 15 evropských projektech. Spoluzakládal Dopravní akademii a do svých 89 let v ní aktivně pracoval, zejména v komisi pro výcvik řidičů.
Po většinu života byl aktivním sportovním letcem na jičínském letišti a o letectví napsal i nejednu publikaci, včetně prvního leteckého katalogu či knihy o pilotu Františku Mlejneckém.
Jirka byl ale zejména úžasná osobnost, charakter a velký kamarád.
Všem nám bude chybět.
Robert Kotál, s vírou, že byl po mnoho let jeho nebližším přítelem
